Střípek 27.5.2012

Bůh řekl Mojžíšovi: "JSEM, KTERÝ JSEM."

"Jsem, který jsem" je láska. Když má člověk někoho rád, má ho rád ne pro jeho část, pro jednu vlastnost, nebo pro jméno, ale pro celek, který ani jméno dost nevystihuje.

Když se Tě někdo zeptá, proč toho člověka máš rád, můžeš jmenovat spoustu vlastností, které může mít i kdokoliv jiný a stejně nevyčerpáš tu odpověď. Vlastně neodpovíš.

A když vyčerpáš všechny tyto možnosti, musíš říct, prostě protože "to je právě ta osoba", je to ta/ten, který to je.

Označení "Jsem, který jsem" umožňuje být milován.

"Jsem, který jsem" není vlastněn. Ve Starém zákoně se často objevuje, že kdo pojmenovává, ten vlastní a ovládá, ten má nad pojmenovaným moc. "Jsem, který jsem" se nechce nechat pojmenovat. Může snad člověk pojmenovat Boha? Jsem, který jsem má neuchopitelnou identitu, kterou nejde přivlastnit, svobodu. Láska potřebuje svobodu.