Střípek 21.11.2011

Všichni jsou do nějaké míry služebníci Boží, ať věří nebo ne, všichni mají svědomí, srdce, rozum, tělo... Proto jsem dnes spojila dva zdánlivě nesourodé texty, text písničky Půjdu, kam chci zpěvačky Radůzy a úryvek  z Vyznání sv. Augustýna.

"Bůh je pravda, jež odpovídá všem, kdo se ho ptají

Kde jsem Tě tedy nalezl, abych Tě poznal? Protože než jsem Tě poznal, nebyl jsi přece v mé paměti. Kde jinde jsem Tě nalezl, abych Tě poznal, než v Tobě a nade mnou samým? A při tom nikde se nemluví o místě. Vzdalujeme se od Tebe a blížíme se k Tobě a nikde se nejedná o místě. Ty jakožto Pravda všude vládneš nade všemi, kteří se Tě na pravdu ptají, a součásně odpovídáš všem, i když se ptají na různé věci. Ty odpovídáš zřetelně, ale všichni zřetelně neslyší. Všichni se ptají, na co jen chtějí, ale ne vždy slyší to, co chtějí. Tvým nejlepším služebníkem je ten, který nedbá na to, aby od Tebe slyšel, co si sám přeje, ale spíše chce to, co od Tebe slyší." ( sv. Augustýn, Vyznání)

A k tomu text z písničky Radůzy:

Papírový draky
slunce, hory, mraky
umět chtít to, co mám
poznat, když se mýlím
opustit v tu chvíli
pro neznámé to, co znám