Střípek 24.6.2012

„Znám tolik křesťanů, kteří chtějí věřit a zůstat při tom být "tak úplně normální".  Tak jako každej jinej (i nevěřící). Když se nad tím zamyslím, tak co zbyde? Jde k tomu takhle přistupovat, nebo jde o to, že věřící, žíjící život z víry, prostě musí být něčím jiní? Nemělo by to na nich snad něčím být poznat, jako na té soli, která je slaná? Jeden můj nevěřící známej se mě ptal, jestli já nejsem ortodoxní katolička. Tak jsem mu řekla, že jsem. Jsem totiž pravověrně všeobecná.“